Informace
Ten největší skvost skrývá Sněžka pod zemí
Vydáno 1. 6. 2018Tisíce lidí, kteří každý rok stoupají na nejvyšší českou horu, možná netuší, že ten největší poklad skrývá Sněžka uvnitř.
V Česku není místo s pestřejším sledem hornin a důl, ve kterém by se zachovaly kolejnice, důlní vlak či nádraží ve stavu, jako by odsud horníci odešli včera. Kdo nestihl návštěvu dolu Kovárna dosud, má nejméně na 3 roky smůlu.
Pokud vše půjde dobře, prohlédnou si první zájemci důl Kovárna nejdříve za 3 roky. To v případě, že jeho majitelé získají dotaci 15 milionů, o kterou již potřetí žádají. V opačném případě může být jeden z peckých skvostů uzavřený i dvojnásobně dlouho, nebo navždy. Dosud bylo možné vydat se na kratší trasu A nebo po žebřících sejít až do hloubky 50 metrů na trase B. Zpřístupněné cesty ale tvoří jen zlomek z původních 7 kilometrů chodeb. Speleologové z Albeřic, kteří důl vlastní, mají nyní v plánu pracovat na zpřístupnění prodloužené trasy, která vede až do 70metrové hloubky. Aby bylo možné do této části vstoupit, musí obnovit zhruba 100 metrů chodby, kterou horníci v 50. letech 20. století odstřelili, když důl opouštěli.
Není to ale jediný důvod, proč se letos Kovárna pro veřejnost neotevře. „Spodní část dolu se zatápí bahnem. Pokud bychom nezasáhli, bahno ucpe průduchy, důl přestane větrat, nebude tam kyslík a nebude možné se do něj už nikdy vrátit,“ říká Radko Tásler. „Kvůli nutnému zásahu jsme již potřetí podali žádost o dotaci. Během 2 měsíců budeme vědět, zda peníze dostaneme. V případě, že budeme úspěšní, mohli bychom stihnout opravu i zpřístupnění třetí trasy za 3 roky. V opačném případě musíme sanaci platit ze svého a termín otevření je v nedohlednu.“
V 19. století pracovalo v Kovárně po dobu zhruba 50 let 20 až 40 horníků. Těžili arzenovou, měděnou a chvíli i olověnou rudu. Další intenzivní hornickou činnost tohle místo zažilo v 50. letech 20. století. „Bylo to období, kdy jsme po vzoru SSSR měli být surovinově soběstační. Proto se zkoumala všechna místa, kde se dříve těžilo. Během průzkumu horníci vyrazili 7 kilometrů chodeb. Hledali tu cínovou, měděnou a hlavně wolframovou rudu. Právě wolfram bylo v době studené války takové lákadlo, že se v průzkumu pokračovalo i přesto, že geologové těžbu označili za ekonomicky nevýhodnou,“ říká Radko Tásler. Nakonec horníci průzkum přece jen vzdali a důl v roce 1959 opustili. Zatímco jinde z dolu před jeho uzavřením obvykle zmizely důlní vlaky i kolejiště, tady vybavení z nějakého důvodu nechali. „Pokud by se podařilo zpřístupnit dlouhou trasu, návštěvníci tam tyto skvosty uvidí. I když jsou teď koleje i část vybavení zality v bahně.“ Před 20 lety ale nebyla ve spodní chodbě po bahně ani památka, což dokládá fotografie z doby, kdy toto místo speleologové poprvé objevili. „Důvodem jsou častější přívalové deště a větší výkyvy v počasí v posledních desetiletích. Dříve byly srážky stabilnější a bahno se do dolu nezanášelo.“
Kdo by čekal velký tým, který pohne se závalem i bahnem, bude překvapený. Na opravách se od počátku, tedy od roku 1988, kdy albeřičtí jeskyňáři do Kovárny přišli, podílí zhruba 5 až 8 speleologů. Pracují zde ve svém volném čase za své finanční prostředky, s výjimkou dotace z příhraniční spolupráce ČR-PL na trasu B. Od roku 1988 stihli obnovit 2 trasy a prozkoumat zbytek důlního komplexu. „Do Kovárny chodíme, když si na to vyděláme jinde. Živí nás podzemní sanační práce – tedy něco podobného, co ve svém volném čase děláme v Kovárně. Podzemí je zkrátka náš život. Vždyť i na dovolenou jezdíme do hor, jeskyní a do podzemí,“ usmívá se Radko Tásler.
Lanová dráha Sněžka opět v provozu
7. 3. 2024Lanovka na Sněžku se po technické odstávce vrátila do plného provoz...
Night shopping v Peci
25. 1. 2024Přinášíme vzrušující novinku, která zpestří sobotní večery o jarníc...