K zachování paměti Krkonoš pomohou i vaše staré fotky a vzpomínky

Informace

K zachování paměti Krkonoš pomohou i vaše staré fotky a vzpomínky

Vydáno 10. 7. 2019

Pec a Velká Úpa patří k místům, kde se za starousedlíka může považovat jen málokdo. Způsobila to bouřlivá minulost se všemi odsuny, osídleními, znárodněními a privatizacemi. O to vzácnější je vědět víc o minulosti místa, kde žijeme. Znát příběhy lidí, kteří v „našem“ domě žili před námi.

Právě o poznání místa, kde žijeme, a o zachování paměti je unikátní projekt, který vzniká v Horním Maršově. Krajinný ekolog, autor časopisu Veselý výlet a spoluzakladatel zapsaného ústavu Paměť Krkonoš Pavel Klimeš začal zúročovat znalosti sbírané posledních třicet let, ve kterých se věnuje historii Úpského údolí. Tisíce fotografií a desítky pramenů s informacemi o historii území, jako jsou matriky, soupisy duší (Mannschaftsbuch), sčítání obyvatel nebo zápisy z odvodu vojáků, nyní slouží badatelům, kteří webovou databázi Archa Krkonoš plní informacemi. „Víme, kdo vlastnil konkrétní dům v průběhu staletí, víme, kdo má nemovitost nyní. Kartu každého domu doplňujeme o popis objektu, architektonické hodnocení a spojujeme dům s lokalitou i s konkrétními osobami a fotkami. Do Archy Krkonoš doplňujeme také informace o chalupách, které již zanikly,“ vysvětluje princip Pavel Klimeš.

Zatím je na webu popsáno a nahráno zhruba čtyři tisíce fotek. V budoucnu jich tam ale bude až sto tisíc. „Na tento unikátní projekt jsme dostali evropský grant. Plnění webové aplikace se nyní věnují tři badatelé, další dobrovolníci skenují staré fotografie, každým dnem se tak webová databáze rozšiřuje o nové záznamy. Už na podzim otevřeme v Horním Maršově v domě, kde je vinotéka, Dokumentační centrum Krkonoš. Do té doby je možné zastihnout badatele na pile v Maršově, kde mají svou kancelář,“ dodává Klimeš.

Před rokem 1945 jsou rodinné poměry, koupě domů i pohyb obyvatel dobře popsané a badatelé jsou schopní se dobrat historických souvislostí například až do 17. století. Je to dobře vidět, pokud například v aplikaci Archa Krkonoš zadáte do vyhledávače jméno Hofer, tedy jméno vyhlášeného rodu nosičů. Nejstarší záznam je nyní z roku 1676 a 1679, kdy se narodili budoucí manželé Elisabeth a Ernst Hoferovi. „Nosiči, to byla vážená profese, existuje k ní řada fotografií. Ty postupně vložíme do Archy a popíšeme je. Ke každému jménu pak doplňujeme jména dětí, ty jsou dál spojené s konkrétními domy, kde žily, a s těmi, koho si pak vzaly. Vzniká tak prakticky rodokmen celé Pece a širšího okolí,“ říká Klimeš.

Přesné záznamy ale chybí po roce 1945. „Nevíme, kdo byl vedoucím na Boudě Jana v roce 1956. Nevíme, kdo tu v jakém roce dělal pošťáka, kde kdo bydlel. Dřív jednoduše platilo, že pokud Alfréd Kneifel vlastnil Boudu Jana, bylo jasné, že ji také provozoval. Jenže za komunismu patřil tento penzion Restauracím a jídelnám, a kdo tam pracoval, to už dohledat z veřejných záznamů nejde. Proto se nyní obracíme na veřejnost. Máte doma staré fotky? Víte, kde pracovali vaši rodiče během let? Přineste fotky našim badatelům. Ti si je na místě oskenují a hned vám je také vrátí. Podstatné je i to, že si zaznamenají vaše vzpomínky a informace a následně je do Archy Krkonoš zanesou,“ popisuje Pavel Klimeš. Čím více informací, fotografií a detailů se podaří zaznamenat a zajistit, tím více jich nebude zapomenuto.

„Máme například fotografii první maršovské fotbalové jedenáctky z roku 1946. Hráli v ní i muži z Pece. Ač jsme se snažili sebevíc, u dvou hráčů stále nevíme, o koho jde. Je pravděpodobné, že už to nikdy nezjistíme,“ říká Pavel Klimeš, který vnímá Archu Krkonoš jako jakýsi památník lidem, kteří v Krkonoších žili a dosud žijí. Památník, k jehož pestrému obrazu může přispět svými vzpomínkami a starými fotkami kdokoliv z nás.

Novinky

K zachování paměti Krkonoš pomohou i vaše staré fotky a vzpomínky

Otevření Herní krajiny

Lanová dráha Sněžka opět v provozu

Night shopping v Peci