Horská služba jako srdcová záležitost

Vydáno 11. 1. 2018

Když začínali u Horské služby v Peci, měl místní okrsek ve výbavě jedno auto. První skútr pro Horskou přišel do Pece až později. Zasahovalo se v šusťákových bundách, golfkách a na běžkách, na kterých „horskoslužebníci“ sváželi zraněné jistěji než na sjezdových lyžích.

Od roku 1975, kdy Miloš Klečka nastoupil jako čekatel, i od roku 1979, kdy stejný krok udělal i Ladislav Burian, se změnilo hodně. Tedy hlavně z materiálního hlediska – Horská služba má nyní v Peci k dispozici 3 skútry, 2 čtyřkolky, 3 auta, kvalitní skialpinistické vybavení i kvalitní outdoorové oblečení.

Některé věci se ale nezměnily ani po desítkách let. Nutnost umět improvizovat, nepanikařit, poradit si vždy bez ohledu na to, kde jste a jaké s sebou máte vybavení. Povinnost být připraven všeho nechat a jít někoho hledat třeba o půlnoci a za hrozného počasí. Nutnost znát hory v létě i v zimě, umět odhadnout, jak se změní počasí, nebo třeba vědět, kde se na hřebenech ukládá sníh.

Kdo by čekal, že tuhle práci může dělat jen horal, který na hřebenech vyrostl, mýlí se. Vždyť Ladislav Burian je původně z Českých Budějovic a v Krkonoších přijal místo údržbáře na chatě Hájenka, když mu bylo 24 let. „Závodně jsem běhal na lyžích a naivně jsem si myslel, že pokud budu na horách pracovat, budu mít víc příležitostí i na běžky,“ vzpomíná. K běžkám se později přidaly i sjezdové lyže a v létě horolezení. Když přišla nabídka jít k Horské, neodmítl ji, a od roku 1981 byl až do letoška jejím členem. Dlouhá léta zastával funkci metodika. Vynikal při práci s lanem a při zásazích, kde bylo nutné použít horolezecké techniky, byl tak vždy tím nejpovolanějším.

Druhým z letos končících dlouholetých členů HS v Peci je Miloš Klečka, který pochází z Prahy. V Peci v Obřím dole ale vyrůstal u svého dědy. V Praze vystudoval vysokou školu a poté v Peci v roce 1978 nastoupil jako vlekař. K Horské službě se přihlásil už v době, kdy v Praze studoval. Impulsem bylo tehdejší neštěstí, kdy na Sněžce zahynuli 2 členové pecké Horské služby při záchraně turisty, který se zřítil ze zledovatělé cesty. „Jako čekatel jsem u Horské začínal v roce 1975. Chtěl jsem žít na horách, chtěl jsem pomáhat lidem, využít to, co umím,“ říká Miloš Klečka. Už jako dobrovolný člen se stal vedoucím okrsku. Měl na starosti desítky lidí a řídil i zásahy HS. Právě vůdčí a organizační schopnosti jsou tím, co v případě Miloše Klečky jeho kolegové vyzdvihují. „U Horské jsme byli parta lidí. Nikdy jsme si nehráli na to, že je někdo míň a někdo víc. Za komunismu jsme si neříkali soudruhu,“ vzpomíná Miloš Klečka.

Ono „parťáctví“ v týmu Horské v Peci přetrvalo dosud. Dál platí nepsané pravidlo, že s příchodem nového zaměstnance musí souhlasit všichni stávající. Taky jsou tu skvělá parta bez ohledu na to, zda jde o celoroční či dobrovolné členy.

Že někdo je nebo byl u Horské poznáte v Peci snadno. Potkáte ho v červenomodrém služebním oblečení. Nestydí se za to, naopak. Je na to hrdý. Jako prestižní vnímají tuto práci nejen členové, ale i veřejnost. Nemalou zásluhu na tom mají právě odcházející členové, kteří u Horské sloužili 36 let v případě pana Buriana a 42 let v případě pana Klečky. Pánové, děkujeme.

Nové byty za nekomerční cenu pro místní

Nové byty za nekomerční cenu pro místní

24. 1. 2018

V Peci vznikne 20 nových bytů pro místní obyvatele. Město dokončuje...

Zbrusu nová sjezdovka se v Peci otevírá po 7 letech

Zbrusu nová sjezdovka se v Peci otevírá po 7 letech

12. 12. 2017

Tuto zimu se v Peci pod Sněžkou bude lyžovat už na více než 14 kilo...

Ohlédnutí za začátkem školního roku

Ohlédnutí za začátkem školního roku

1. 12. 2017

Od srpna mají pecká škola a školka nové vedení. Změny tu nastaly hn...